Stanovy žákovského parlamentu

1. Co je žákovský parlament?

Žákovský parlament je skupina volených žáků, kteří se aktivně zapojují do života školy. Jedná se o orgán umožňující žákům vznášet dotazy, připomínky a přicházet s vlastními náměty ke zlepšení práce školy, prostředí atd.

Ustanovení orgánu žákovské samosprávy a její fungování ve škole umožňuje Školský zákon č. 561/ 2004 Sb., § 21, odst. 1, písm. d):

"Žáci a studenti mají právo zakládat v rámci školy samosprávné orgány žáků a studentů, volit a být do nich voleni, pracovat v nich a jejich prostřednictvím se obracet na ředitele školy s tím, že ředitel školy je povinen se stanovisky a vyjádřeními těchto orgánů zabývat a své stanovisko k nim odůvodnit."

2. Kompetence žákovského parlamentu

Parlament může:

• vznášet dotazy týkající se školních záležitostí;
• podávat návrhy na zlepšení činnosti školy a na její vybavení;
• aktivně se zapojovat do akcí konaných školou;
• připravovat a realizovat akce, které navrhnou žáci školy;
• řešit připomínky a zlepšovací návrhy žáků.

O připomínkách týkajících se chodu školy předseda neprodleně informuje vedení školy, to připomínky projedná a zpětně informuje žákovský parlament o závěrech a možnostech řešení.

3. Jednání žákovského parlamentu

Žákovský parlament se schází jedenkrát za měsíc (dle potřeby častěji). Schůzky svolává předseda, koordinátor nebo vedení školy. Jednání parlamentu se účastní všichni jeho členové a zástupci pedagogického sboru, kteří jsou určeni jako koordinátoři.

S vedením školy jedná prostřednictvím předsedy. Parlament je způsobilý odhlasovat projednávanou věc za přítomnosti nadpoloviční většiny členů (musí však být přítomen alespoň jeden zástupce z ročníku). Hlasuje se veřejně, zdvižením ruky.

Žáci, učitelé a veřejnost jsou informováni pomocí nástěnky a školních webových stránek.

4. Členství v žákovském parlamentu

Členství v žákovském parlamentu je dobrovolné. Členem se může stát každý žák 5. - 9. třídy. Členové jsou voleni na 1 rok, můžou být zvoleni opakovaně.

Volby se konají vždy na začátku školního roku. Zájemci o členství si vymyslí volební program, který představí své třídě. Následně obdrží všichni žáci volební lístky, ve kterých zaškrtnou dva kandidáty, které si vybrali a lístek vhodí do urny.

Organizaci voleb a spočítání hlasů má na starosti volební komise, kterou tvoří členové žákovského parlamentu z předchozího volebního období.

Každý člen může být v případě nutnosti nadpoloviční většinou svých spolužáků odvolán a na jejich místo zvolen jiný třídní zástupce.

Každý člen může ze své funkce odstoupit, musí uvést závažný důvod. Každý odstupující musí za sebe najít náhradu.

5. Struktura žákovského parlamentu

Na první schůzi je zvolen předseda, místopředseda, zapisovatel a nástěnkáři.

Předseda:

- zastupuje všechny žáky především v komunikaci s vedením školy a pedagogy;

- zahajuje, řídí a ukončuje jednání parlamentu, vede diskuzi;

- svolává mimořádné zasedání parlamentu;

- připravuje program jednání;

- dává hlasovat o projednávaných bodech;

- má právo po domluvě přijít za vedením školy a přednést projednané návrhy.

Místopředseda:

- přebírá práva a povinnosti předsedy v jeho nepřítomnosti;

- pomáhá předsedovi s vedením schůzky a přípravou programu.

Zapisovatel:

- vypracovává krátké zápisy ze všech jednání parlamentu;

- archivuje zápisy z jednání;

- předává materiály ke zveřejnění nástěnkáři a správci webových stránek.

Nástěnkáři:

- mají na starosti nástěnku žákovského parlamentu (získávají materiály na nástěnku, starají se o vyvěšení aktuálních informací na nástěnce a o její estetický vzhled).

Ostatní členové parlamentu

- informují pravdivě a pravidelně svou třídu o dění v parlamentu;

- plní zadané úkoly a aktivně se podílí na akcích parlamentu i celé školy.

Koordinátor:

- je jím pověřený člen pedagogického sboru;

- účastní se schůzek rady, koriguje a kontroluje činnost parlamentu.